Prolog

Když jsem je uviděl poprvé, nikdy bych si netroufal říct, jak moc budou důležité pro náš svět a svět obyčejných smrtelníků. Byly to jen tři příliš hezké dívky, které se ve špatnou chvíli ocitly na špatném místě. Tři nevinné dívky, které o existenci mého světa neměly ani nejmenší tušení.

  Do mého domu, do domu hrůzy, je přivedly strašidelné historky, které si mezi sebou povídali místní vesničané. Ony těmto příběhům uvěřily, i když netušily, co je na nich pravdy. Přišly do mého domu zrovna ve chvíli, kdy budoucnost našeho světa byla ohrožena.

 Stačilo, aby padlo jedno jediné rozhodnutí a tyto dívky ztratily právo na vlastní život. Rozhodla o tom rada a ony byly přeměněny. Už nikdy se nemohly vrátit ke svému předešlému životu. Nesměly se vrátit ke svým rodinám, musely dodržovat přísná pravidla, po většinu života byly nuceny se skrývat.

 Společenstvo tří neuvěřitelně krásných žen, starajících se o pořádek na světě. Dohlížejí na to, aby pravidla byla dodržována. Pečující o zachování tajemství, které by nemělo být nikdy a nikým odhaleno. Především to platilo pro smrtelníky, kteří byli v ohrožení.

 Ashley, Lilian a Calliope. Ochránkyně tajemství o tvorech, kteří se dopouštěli děsivých vražd, hromadných masakrů a mučení malých dětí. Trestaly, domáhaly se pravdy a samy byly nuceny zabíjet. Staly se z nich ženy, které přebraly vládu nad světem tajemna a hrůzy.

 Složily slib, který je k sobě svázal na věky věků. Přísahaly si věrnost, lásku, věčné přátelství… slíbily si, že ani jedna z nich nikdy neopustí ty druhé dvě. Vlastní krví tento slib stvrdily.

 Očekávali jsme odpor k poslání, kterým byly pověřeny. Ony se však smířily se vším, co tento úkol obnášel. Staly se zodpovědnými strážkyněmi našeho tajemství.

 Pojmenovali jsme je jako Společenstvo neohrožených…

 Budoucnost našeho světa od té chvíle byla v jejich rukou…